Přezdívali mu „guru 3D tisku“, dnes David Miklas z Radotína dokončuje simulátor letadla, na kterém budou moci trénovat profesionálové, proletět se na něm může i veřejnost. A není to ledajaké letadlo – jedná se o český Let L-410 Turbolet.

David Miklas, který se před třemi lety přistěhoval do Radotína, je vizionář, které ho baví rozvíjet nové projekty a nové věci. Podnikat začal s 3D tiskárnami, když se vše rozeběhlo, jak mělo, svůj podíl ve firmě prodal, aby se mohl vrhnout na něco nového. Dlouho nevěděl, co by to mělo být, ale protože ho bavilo létání a náhoda ho svedla dohromady s Pavlem Brodským, který dovezl a rekonstruoval kokpit letadla, založili spolu s dvěma kolegy firmu inAero a začali v Praze v Jindřišské ulici stavět letecký simulátor.

„Umí to všechno jako skutečné letadlo. Návštěvník si u nás může zkusit nahodit motory, vzlétnout, přistát, proletět se nad Prahou nebo například zažít nouzovou situaci. A přitom sedí v kokpitu opravdového letadla, které ale nikdy nelétalo, německá armáda ho používala jako trenažér,“ říká David Miklas o legendárním letadle.

Letět se dá i nad Radotínem a Berounkou a stojí to za to. A to jak v simulátoru, tak v opravdovém letadle. David si totiž dodělává pilotní zkoušky. „Letěl jsem nad Radotínem Cessnou, ale byl vítr 25 uzlů s nárazy, takže jsem se věnoval pilotování a na prohlídku jsem moc času neměl,“ dodává David Miklas. V Radotíně bydlí rád. „Je tu klid, ideální místo pro děti, jsme blízko přírodě.“

Šroubek po šroubku
O to, že se na simulátoru budete cítit opravdu jako ve vzduchu, se postará projekční systém, který přenáší realistický obraz během letu na gigantické zakulacené plátno. Pohyblivá platforma chybí, ale vizualizace je tak dokonalá, že dodá pocit skutečného letu. Občas se dokonce stane, že člověk, který si odmítl sednout a stojí za sedadly, během simulace ztratí rovnováhu. Trenažér je funkční, čemuž předcházela mravenčí dvou a půl letá práce.

Parta nadšenců letadlo rozebrala do posledního šroubku, dávala si záležet na tom, aby díly, které nebylo možné repasovat, pocházely ze stejného typu letadla.

„Byla to detektivní práce je vystopovat, hledali jsme po celém světě. Dokonce i některé přistroje jsme si nechali poslat z Afriky, pocházejí ze starého letadla, které leželo zapadlé v poušti,“ vypráví David Miklas. Nyní zbývá dokončit vnitřní čalounění, umístit do letadla navigační přístroje a vytvořit zázemí v okolí simulátoru.

Dalším krokem je pak získání certifikace, aby mohlo sloužit i profesionálním pilotům pro výcvik. Na dostavbu je ještě pár dní možné přispět v kampani na HitHitu (web na podporu projektů), kde inAero vybírá peníze na dokončení simulátoru. Pro veřejnost se otevře na přelomu září a října.

Michaela Bučková pro www.zijemeradotinem.cz