Než jsem šel na rozhovor s panem starostou Karlem Hanzlíkem, udělal jsem si mezi spoluobčany malou anketu. Na otázku, jak se jim žije v Radotíně a jak hodnotí práci starosty, jsem nezaznamenal ani jednu vyloženě negativní odpověď.

Těší vás taková podpora?
„Taková podpora od občanů samozřejmě velmi potěší. Je to zároveň pro mne závazek pro další práci. Věřím, že budeme s kolegy vykonávat službu občanům tak, aby naše vysvědčení na konci volebního období bylo opět co nejlepší.

Vypadá to, že vám jde to starostování jako „po másle“. Je to tak, anebo je to dřina?
Tak samozřejmě jako každá profese má i starostování své kladné stránky, i ty méně pozitivní. Mnohá rozhodnutí nejsou jednoduchá, řešení řady problémů znamená, že ne vždy se zamlouvají všem obyvatelům. Jedním z takových problémů je dopravní situace. Během posledních deseti patnácti let se počet aut nejen v Radotíně, ale v celé Praze minimálně zdvojnásobil. Rodiny často mívají dvě a některé dokonce tři automobily. S rostoucím počtem aut roste problém s parkovací kapacitou, která je u nás v Radotíně poměrně dost omezena a nedá se nafouknout. Je jasné, že se lidem nelíbí, když jim lidé parkují před domy, jiným se zase nezamlouvá omezení parkování na jednu hodinu. To jsou věci, kterými se nemůžete zavděčit všem. Práce na radnici je tedy o kompromisech a o velké zodpovědnosti. Nicméně musím říci, že u mě převažují ty pozitivní pocity. Já jsem v Radotíně vyrůstal, oba mí rodiče jsou Radotíňáci, já tady chci žít a chci, aby tu žil i můj syn, tedy i toto je motivace dělat tu práci co nejlíp a nechat si pak jednou za čtyři roky vystavit od občanů účet. Když pak vidíme od spoluobčanů tu obrovskou voličskou podporu, mám ze své práce radost.

Vraťme se ale na chvíli na začátek vašeho působení v politice. Co vás přimělo ke vstupu do politiky?
Já určitě nejsem ambiciózní člověk, který by tady chtěl uchvátit moc. Jako učitel jsem se zapojoval do společenského dění, především kolem sportu, trénoval jsem basketbal, byl jsem tedy v blízkém kontaktu nejen s dětmi, ale i rodiči. Když jsem pak byl osloven lidmi kolem bývalého starosty pana Jiřího Holuba, který díky svému charisma a odvedené práci nasadil tady v Radotíně laťku velmi vysoko, přišlo mi přirozené zapojit se do politického dění, takže jsem přijal nabídku kandidovat za ODS v komunálních volbách. Hned napoprvé jsem skončil díky preferenčním hlasům druhý za Jirkou Holubem. Ale tehdy jsem ještě nešel do Rady, protože jsem se chtěl nejdříve s tím prostředím lokální politiky seznámit, takže jsem jako zastupitel nejdříve dělal předsedu školské komise. V dalších volbách to zase dopadlo dobře, to už jsem pak šel do Rady a po třetích jsem začal dělat zástupce starosty a po dalších volbách už jsem nastoupil do funkce starosty. Takže přirozený vývoj.

Vy jste ale také měl hodně blízko do vysoké politiky, konkrétně do Poslanecké sněmovny…
Ano, v roce 2013, kdy byly preference ODS nejníž za celou její historii, mne oslovili Miroslava Němcová a Bohuslav Svoboda, abych kandidoval do parlamentu. A protože jsem srdcař a cítil jsem potřebu pomoci, byť jsem věděl, že s tím kreditem, který ODS tehdy měla, to nebude lehké, tak jsem tu kandidaturu přijal. No a nakonec rozhodlo jen několik preferenčních hlasů, kterými mne předběhl stranický kolega Marek Benda.

Zkusíte to příští rok znovu, přijmete kandidaturu, pokud vám bude nabídnuta?
V tuto chvíli ještě nevím, zatím je na to čas, nicméně, spíše ve mně převládá pocit zodpovědnosti nad děním v Radotíně, protože nás čekají projekty, které budou časově i organizačně velmi náročné.

Vraťme se tedy zpět z velké politiky do Radotína. Vy jste v posledních komunálních volbách získali neuvěřitelných zhruba 70 procent hlasů, díky nimž jste mohli sestavit jednobarevnou vládu. Je pak starostování o to jednodušší, když v Radě není zastoupena opozice?
Samozřejmě, že to jednodušší je, nicméně musím říci, že i tak jsme schopni pořádně se v Radě pohádat, když rozhodujeme o řešení některých problémů. Ale jsem rád, že to jsou sice vášnivé, ale věcné debaty a že poté, co opustíme naši jednací místnost, vycházíme společně velmi dobře a lidsky mezi sebou nemáme problém.

Jste teď zhruba v polovině vašeho mandátu na radnici. Co považujete za ty dva roky za největší úspěch a co se vám naopak až tolik nedaří?
Zrovna v listopadu, kdy byl poločas našeho mandátu, jsme dělali sumarizaci naší práce a porovnání s naším programem a musím říci, že jsme zhruba na pětasedmdesáti procentech toho, co jsme chtěli za celé volební období stihnout a ta ostatní část je v nějaké fázi rozpracovanosti. Z těch větších projektů se podařilo odstartovat první etapu rozvoje Radotína, resp. revitalizacei centrální části, kdy se začal budovat projekt Rezidence Centrum Radotín. Začala nástavba v části Základní školy Loučanská, díky níž se navýší kapacita školy, máme za sebou úpravu nábřeží u mostu přes Berounku a další část se buduje v místě občerstvení u Ondřeje, kde opět vznikne náplavka, téměř hotové je tam hotové nové parkoviště a brzy se dokončí i dětské hřiště. Podařilo se zateplit všechny obecní domy na Sídlišti. Z těch věcí, které nejdou až tak, jak jsme si přestavovali, je plynofikace a budování nové kanalizační sítě na některých zbývajících místech Radotína, jako je ulice Zderaská, část ulice Otínská a pak ještě několik menších míst, na které však nejsou v rozpočtu peníze. My to řešíme s Hlavním městem Prahou, kde však narážíme na administrativní překážky, je to často běh na dlouhou trať. A díky získané účelové dotaci v závěru minulého roku je pak je před námi také dobudování protipovodňových opatření v Šárově kole.

Kdy se vlastně rozběhne druhá etapa přestavby centra Radotína a jak bude nakonec vypadat?
Předpokládáme, že v první půlce roku 2017 bude dokončena první etap výstavby, kde vznikne zhruba 150 bytů, a nyní řešíme komplexní studii druhé etapy, která zahrnuje zejména dopravu v klidu, včetně zaslepení železničního přejezdu v ulici Na Betonce, vyřešení hlukové stěny od železniční tratě, umístění nové radnice, kdy jsme upustili od záměru výstavby radnice za Kulturním střediskem Koruna, kde by měla být nově postavena hasičská zbrojnice. My Nyní jednáme o odkoupení objektu teplárny, kde jsou ty čtyři nevzhledné komíny a na jejím místě by měla vyrůst nová radnice, kam sestěhujeme všechny odbory a kde pravděpodobně bude mít svoje místo i Česká police, která je nyní na ulici Výpadová. Mezi železniční tratí a parkovištěm před obchodním centrem Berounka by pak měla stát bytová zástavba v jejichž přízemních částech budou komerční prostory, celé centrum by mělo být jakousi klidovou zónou.

Zmínil jste zrušení současného železničního přejezdu. Předpokládám, že s tím souvisí i rekonstrukce současného vlakového nádraží, což je jedna z věcí, která je vnímána obyvateli Radotína velmi negativně. Na nádraží chybí bezbariérový přístup, matky s dětmi či senioři mají problém dostat se bezpečně do vlaku…
Určitě. Správa železniční a dopravní cesty počítá s tím, že v souvislosti s rekonstrukcí železniční tratě na Beroun dojde také k revitalizaci nástupiště radotínského vlakového nádraží. Počítá se s tím, že se perón prodlouží vlastně až téměř k současnému železničnímu přejezdu a vyústí do podchodu pro pěší, kde bude bezbariérový přístup a podchod naváže na nově vybudované centrum.

Nový železniční přejezd tedy vznikne kde?
Rozšířen bude podjezd na konci ulice Prvomájová, který ústí do ulice Vrážská.

Radotín tedy bude za dva tři roky velkým staveništěm…
Ano, bude to rozhodně velmi náročné období, které bude vyžadovat dostatek trpělivosti na straně občanů i nás na radnici, ale výsledkem bude modernější nádraží a nové urbanisticky ucelené centrum, díky kterému se Radotín zařadí mezi moderní městské části.

Kolik vlastně celkem vznikne v Radotíně nových bytů a o kolik se zvýší počet obyvatel Radotína?
V první etapě, která se nyní staví, vznikne zhruba 150 bytů, v té druhé přibližně 200 bytů. Počítáme s tím, že zhruba do pěti šesti let přibude v Radotíně tisícovka obyvatel, takže by měl mít Radotín necelých deset tisíc obyvatel.

Je na ten nárůst Radotín připraven z hlediska infrastruktury?
Určitě ano, to je základní aspekt, který jsme na radnici řešili. Pokud bychom neměli dostatečně připravenou infrastrukturu, nemohli bychom se do nových projektů pouštět. Radotín má velkou výhodu, že má dostatek kapacit v mateřských školách, díky nástavbě základní školy Loučanská, která nyní probíhá, vznikne místo pro čtyři nové třídy, kromě nich tam vznikne i nová aula či jakýsi multifunkční prostor s posluchárnou, kde bude moci probíhat hudební výchova, kroužky dramatické výchovy a podobně.

Počítá se i s krytým bazénem u biotopu?
Ano, bazén by měl být jakýmsi přirozeným pokračováním sociálního zázemí biotopu, na který bude vlastně bazén napojen, nyní jsme už ve fázi před vydáním stavebního povolení, řešíme především technologie, které tam budou použity a samozřejmě financování, kdy jednáme o dotaci Ministerstva školství.

Máte v plánu ještě nějaké další investiční akce?
K těm větším ještě budou patřit protipovodňová opatření v oblasti Šárovo kolo a Na Rymáni. V Šárově kole se počítá s ochranou proti padesátileté vodě s rezervou na průtoky vyšší. Dojde zde k odbagrování současného valu, který již dávno nesplňuje svou funkci, bude tam zavedena splašková kanalizace a dojde k rozšíření komunikace tak, že díky nově vybudovanému chodníku  nebude docházet ke kolizním situacím mezi automobily, cyklisty a chodci.

Radotín tedy čekají velké změny. Jsme nyní na samém začátku nového roku. Co byste chtěl popřát svým spoluobčanům?
Všem spoluobčanům bych chtěl popřát hodně zdraví, štěstí a pohody a hlavně to, aby se jim v Radotíně dobře žilo, o což se tady na radnici snažíme především. Rovněž bych občanům rád popřál pocit nadhledu, jelikož celá řada věcí není taková, jak vypadají na první pohled a nebo tak jak se někdy podávají.

Pokud máte zájem vyjádřit se k práci pana starosty či radotínské radnice, můžete tak učinit pod tímto článkem, anebo na chatu. Stačí se přihlásit či zaregistrovat, například prostřednictvím účtu na facebooku.