Sametky už zase útočí, jejich larvy zalézají lidem pod kůži. Napadají i psy a kočky

Radotín je lokalitou s největším výskytem sametky podzimní, roztoče, jehož larvy nabodávají kůži a slinami rozpuštěnou kožní tkáň pak vysávají. Napadené místo se projevuje zarudlými skvrnami, které neúprosně svědí.

Sametky už zase útočí, jejich larvy zalézají lidem pod kůži. Napadají i psy a kočky

Tito malí roztoči, kterým se lidově říká svilušky, se vyskytují na prosluněných zahradách s ovocnými stromy, na nízkých keřích a především v trávě. Dospělí jedinci dosahují délky do 0,5 mm, mají osm nohou a mohou mít zabarvení červené, někdy i černé či hnědé. Pod mikroskopem je možné vidět "sametový kožíšek" - hřbet má hustě pokrytý chloupky, odtud také vznikl její název.

Dospělí jedinci žijí v půdě, kam samička klade na jaře až do deseticentimetrové hloubky vajíčka, z nichž se líhnou larvičky. Ty pak vylézají z půdy a číhají na svou oběť - teplomilného živočicha.  Více na: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/sametky-utoci-kdyz-se-vam-parazit-zavrta-do-kuze  Přichytí se na jejich kůži svými příústními končetinami a pokožku nařízne. Do této ranky vypustí své jedovaté výměšky, které naštěpí tkáň hostitele a touto směsí se živí. Pod kůží vydrží larva až tři dny. Napadená tkáň vyvolá zánět (trombiculózu), který se projeví jako červená skvrna, podobná štípanci od blechy či komára, která úporně svědí. Takovými místy je u lidí zejména oblast třísel, pohlaví, vnitřní strana stehen, břicho, pupek, podpaždí, podkolenní jamky, kožní záhyby. U psů a koček postihuje zejména oblast kolem tlapek uší a očí. Lidé si často kousance rozškrábou tak, že musí vyhledat lékaře. Útěchou je, že sametky nepřenáší žádné nemoci.

Sametek z čeledi Trobiculidae, které napadají člověka, je ve světě známo přes 30 různých druhů, z toho asi 20 druhů vyvolává v různé míře kožní reakci, která je typická a nejsilnější právě u evropského druhu Thrombicula autumnalis. V České republice se nejvíce vyskytuje v Praze, zejména její jihozápadní části a také ve středních a severních Čechách. k invazi sametek podzimních přispívá vlhké a teplé počasí.

Stejně jako je to u klíšťat, ani proti sametkám neexistuje účinná ochrana. Nezabírají žádné repelenty. Lidé se zkouší například potírat Alpou či levandulovou vodou, někteří pojídají droždí či Pangamin, který údajně sametkám nevoní. Nejlepší je ihned se po práci na zahradě svléknout a osprchovat se důkladně horkou vodou a prádlo vyprat. V oblastech, kde se sametky vyskytují, nabízejí vybrané lékárny speciální sirné roztoky (v radotínské lékárně Alphega vám roztok namíchají na počkání), které alespoň částečně zmirňují svědění. Spolehlivě na tyto nepříjemné roztoče působí počasí - nesnáší zimu, takže první přízemní mrazíky je buď zahubí anebo přinutí zalézt hlouběji pod zem.

Specialisté na chemické postřiky doporučují ošetřit zahradu, zejména trávník a ovocné stromy, chemickou cestou, Mezi přípravky patří například Omite, Talstar, Ortus. Z přípravků na přírodní bázi pak lze zvolit Biool či Neudosan. Jsou šetrné vůči životnímu prostředí a nemají žádnou ochrannou lhůtu. Nejsou ale tolik účinné.

Váš komentář

Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit