Uplynul květen roku 2020 a hladiny nejrůznějších diskuzí už nějaký čas víří zmínky a spory týkající se jednoho, poměrně citlivého pojmu. Vlasovců.
Jako téma si toto slovo bere do úst ledajaký politik a veřejný činitel nebo komentátor veřejného dění, a to především zásluhou starosty sousední městské části, pana Novotného.
Vlasovci se tak stali, 75 let od konce války tématem, rezonujícím českou společností, aniž by mnoho lidí, ať už z té či oné strany barikády sporu vůbec věděli, kdo tito Vlasovci byli. Občas se zdá, že se z Vlasovců stal spíše takový abstraktní pojem. Slovo. Ale oni nebyli jen slovo. Byli to především lidé, kteří byli v nacistickém zajetí postaveni před otázku, jestli fakt, že jdou bojovat proti jednomu z nejhorších diktátorů a masových vrahů všech dob, Stalinovi, omlouvá další fakt, tedy že se účelově spojují s dalším z nejhorších diktátorů a masových vrahů všech dob, s Hitlerem. Byli to lidé, kteří moc dobře věděli, jakou obrovskou krutost představuje komunismus a spojenectví s nacistickým Německem pro ně v danou chvíli představovalo menší zlo.
My s tím můžeme a nemusíme souhlasit. Ale taky si musíme připomínat, že Vlasovci se nakonec z područí nacistů vymanili a že to byli oni, kdo Českým zemím a zejména Praze pomohli nacisty porazit. Byli to Vlasovci, tedy správně Ruská osvobozenecká armáda, kteří rozhodující roli sehráli i při povstání v Radotíně. Oni podali radotínským občanům v pravý čas pomocnou ruku. Ne Rudá armáda. Především díky Vlasovcům nebyl Radotín zcela zničen. Nejméně tři Vlasovci při této pomoci zemřeli.
Na radotínském hřbitově stojí jejich skromná připomínka. Dnes již špatně viditelný text na umístěné desce nám říká toto: „ZDE ODPOČÍVAJÍ 3 VOJÍNI RUSKÉ NÁRODNOSTI, KTEŘÍ PADLI V BOJI O RADOTÍN 8. 5. 1945“. Tuto skromnou zmínku doplňuje pravoslavný kříž. A já si myslím, že by bylo vhodné tento, vlastně náhrobek, trochu proměnit. Ve skutečný památník. Ti vojáci spolu s místními osvobodili Radotín. Myslím, že pojem „ruská národnost“, který o těchto vojácích na zmíněné pamětní desce jako jediný sděluje něco bližšího, není dostačující. Myslím, že by tam mělo stát přímo a jasně řečeno „Vojáci Ruské osvobozenecké armády“.
Celý zrekonstruovaný hrob by měl sloužit jako památník všem Vlasovcům, kteří se na osvobození Radotína podíleli. Mohl by být doplněn o logo Ruské osvobozenecké armády, o nějakou kresbu, která by památník ozvláštňovala. Jako předlohu takové kresby si představuji třeba některou z fotografií, které v Radotíně během pobytu Vlasovců vznikly.
Jednalo by se o uctění památky lidí, kteří se zasloužili o životy a o svobodu našich předků. A v neposlední řadě taky o gesto, kterým by Radotín odmítl přepisování historie a naopak podpořil pravdivý náhled na ni. Řeporyjský starosta pan Novotný vzhledem ke svým dobrým argumentačním schopnostem a především díky schopnosti zaujmout, pomoc ve svém boji ani tak moc nepotřebuje (ač podpora se, myslím, vždycky hodí). Ale obrana před lží a překrucováním skutečných událostí tuto naši pomoc potřebuje vždy.
